Mimořádné události

1. MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI ZPŮSOBENÉ PŘÍRODNÍMI VLIVY

  1. Sesuvy a svahové pohyby
  2. Extrémní sucho
  3. Sněhová kalamita
  4. Požáry v krajině
  5. Bouřky
  6. Vichřice / tornádo
  7. Přívalové deště
  8. Přirozené povodně
  9. Epidemie
  10. Epizootie

2. MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI ZPŮSOBENÉ CIVILIZAČNÍMI VLIVY

  1. Zvláštní povodně
  2. Radiační havárie
  3. Únik nebezpečné látky
  4. Destrukce budovy
  5. Požár budovy
  6. Terorismus

1. Mimořádné události způsobené přírodními vlivy

1. Sesuvy a svahové pohyby

Sesuvem se rozumí pohyb hornin, zemin, bahna či jiného materiálu po svahu do nižší nadmořské výšky. Pravděpodobnost vzniku tohoto druhu MU je velmi výrazně ovlivněna charakterem terénu a typu podloží. Dalším důležitým faktorem vzniku sesuvů je antropogenní činnost (odlesňování, nesprávné hospodaření s půdou, důlní činnost). Spouštěcím mechanismem jsou obvykle dlouhotrvající nebo přívalové deště, případně důlní činnost.

Ohroženy jsou zejména okrajové oblasti kraje s členitým terénem – podhůří Českomoravské vrchoviny (ORP Boskovice, Moravský Krumlov, Rosice, Tišnov) a Bílých Karpat (ORP Hodonín, Veselí nad Moravou). Dalšími ohroženými oblastmi jsou lokality, kde probíhá nebo v minulosti probíhala důlní činnost (např. Rosicko-oslavanská pánev v dotčených obcích ORP Rosice a Ivančice). K sesuvům může dojít i v relativně rovinatých oblastech na celém území kraje, kde je intenzivní zemědělská činnost a sesuv zejména svrchní vrstvy půdy může nastat vlivem kombinace faktorů, jako jsou sklon terénu, přívalový déšť a nevhodná skladba aktuálně pěstovaných plodin. Míra rizika je značná zejména v případě zasažení obydlených oblastí nebo dopravní infrastruktury.

2. Extrémní sucho

Sucho je forma přírodní katastrofy, která se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody nebo jejich kombinací. Důsledkem toho dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k následnému vymírání živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. Příčiny vzniku mohou být dvojího charakteru – přirozené (procesy v atmosféře) nebo vyvolané činností člověka (vysoušení jezer, skleníkový efekt). Důsledkem je zvýšené riziko vzniku požáru, popraskání půdy, dezertifikace krajiny, ztráty v zemědělské produkci, migrace obyvatelstva a další. Doprovodným negativním efektem může být i větrná eroze zejména zemědělské půdy v případě silného větru v otevřené krajině.

Ohrožena je značná část kraje, protože Jihomoravský kraj leží z hlediska převládajícího proudění větru v místě působení závětrného efektu Českomoravské vrchoviny. Suchem a větrnou erozí jsou ohroženy zejména rozsáhlé zemědělsky využívané plochy v oblasti Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu a Vyškovské brány. Míra rizika je velká. Požáry jsou v období extrémního sucha ohroženy zejména lesní a travní porosty v jižní části kraje, a to: lesnaté oblasti – Podyjí (ORP Znojmo), Ždánický les (ORP Slavkov, Bučovice, Kyjov), oblast tzv. „Moravské Sahary“ (ORP Kyjov, Hodonín) apod.,  lesostepní oblasti – Pálava (ORP Mikulov), Pouzdřanská step a další sekundární stepi (zejm. ORP Hustopeče). Míra rizika vzniku požárů je při extrémním suchu vysoká.

3. Sněhová kalamita

Sněhová kalamita může vzniknout v důsledku dlouhodobého intenzivního sněžení, jehož následkem může dojít k vícedennímu přerušení dopravní obslužnosti území, k přerušení zásobování potravinami a el. energií, k poškození střech budov a vozidel vahou sněhu, ke zvýšení počtu zranění osob (uklouznutí na kluzkém povrchu, pády sněhu a ledu ze střech, destrukce střešních konstrukcí, vznik lavin v horách, apod.).

V rámci kraje jde o druh mimořádné události s nízkou pravděpodobností, a to i v okrajových hornatých částech kraje. V budoucnu lze však vlivem rozkolísanosti klimatu očekávat četnější výskyt. Míra rizika je však poměrně nízká vlivem včasné možnosti předpovědi tohoto jevu, stejně jako poměrně pozvolného vývoje situace. Dopady lze očekávat zejména na severu a severozápadě kraje v oblasti dopravní obslužnosti na vedlejších komunikacích, v případě velkého množství mokrého sněhu i na lesních porostech a na energetické soustavě. Dopady týkající se množství sněhu na střechách a z toho vyplývajících ohrožení (pád sněhu a ledu, poškození střech) lze očekávat ve větším rozsahu zejména v Brně a všech městech s vícepodlažní zástavbou a vyšší koncentrací osob (vyšší pravděpodobnost zranění pádem sněhu nebo ledu ze střech).

Sněhová kalamita

4. Požáry v krajině

K požárům v krajině (lesní požáry, požáry trávy) dochází především v letních měsících. Příčinou vzniku požáru jsou přírodní vlivy (blesky při bouřce, pády hořících kosmických těles, výbuchy plynů) nebo vliv člověka (úmyslné zapálení, nedbalost při zacházení s ohněm, při kouření nebo při používání techniky).

Na území kraje jsou požáry ohroženy především oblasti, uvedené v kapitole „Extrémní sucho“ a dále především rozsáhlé zalesněné oblasti na severu a severozápadě kraje. Rozsah požáru může být negativně ovlivněn i charakterem terénu, je-li těžce přístupný pro zasahující složky. Riziková jsou zejména hluboká údolí bez přístupových komunikací, např. oblast NP Podyjí, CHKO Moravský kras, okolí Vranovské přehrady, těžko přístupné části údolí vodních toků Oslava, Chvojnice, Bobrava, Svratka a Loučka.

Požár - lesní porost

Požár - těžce přístupný terén

5. Bouřky

Bouře je souborem elektrických (výboj blesku), optických a akustických jevů (hrom) vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. U bouřek představují největší riziko blesky, které mohou při přímém zásahu způsobit smrt nebo těžké zranění (popálení) a také požár porostu nebo obytných budov. Dalším nebezpečím jsou možné poryvy větru (pády stromů, sloupů nebo drátů el. vedení, částí budov nebo převrácení automobilů).

Výskyt bouřek je možný na celém území kraje, největší pravděpodobnost vzniku silných bouřek s rizikovými doprovodnými jevy je v období květen – září. 

Vichřice

6. Vichřice / tornádo

Jedná se o dlouhodobější atmosférický jev na rozsáhlém území (zvláště častý v horských oblastech), většinou spojený se změnou tlaku a přechodem atmosférické fronty. Intenzita se udává v metrech za sekundu – vichřice od 25 m/s (90 km/h). Nebezpečí spočívá v možném dlouhodobějším výpadku el. energie, přerušení dopravních komunikací, pádu stromů, létajících předmětů apod. Poměrně neobvyklým fenoménem je v uplynulých letech četnější výskyt lokálních tornád, které působí na velmi malé ploše a v krátkém časovém období (minuty nebo desítky minut) mohou napáchat značné škody (např. v Litovli - červen 2004 nebo v JMK v Olešnici – srpen 2010).

Výskyt silných vichřic lze v kraji předpokládat především ve vyšších nadmořských polohách exponovaných vůči převládajícímu západnímu proudění větru, tj. jde o oblasti na Tišnovsku, Blanensku a Boskovicku.

Vichřice

7. Přívalové deště

Těžko předvídatelný intenzivní déšť s následkem náhlého zaplavení sklepů obytných domů, komunikací, ucpání kanalizace a úzkých profilů mostů bahnem, listím apod., eroze na nezpevněných cestách a také polích a zahradách, sesuvů půdy, protržení hrází rybníků, odplavení a poškození nedostatečně upevněných předmětů, poškození břehů vodních toků.

Dle četnosti v uplynulých letech jde o jev se zvyšující se pravděpodobností výskytu po celém území kraje. Jen stěží lze specifikovat přesnější geografické vymezení ohrožených oblastí. Výskyt lze očekávat zejména na návětrných svazích Českomoravské vrchoviny, Ždánického lesa a Bílých Karpat.

Vlivem převažujícího západního proudění větrů jsou nejohroženější západní úbočí Ždánického lesa a Bílých Karpat a také zejména severojižně situovaná údolí v severozápadní části kraje. Vzhledem k rozkolísanosti současného klimatu však nelze vyloučit výskyt v žádné části kraje.

Míra rizika je značná, protože čas k zajištění opatření k ochraně obyvatelstva a majetku je velmi krátký nebo žádný. Značnou hrozbou je také pravděpodobnost kombinace tohoto jevu s případnou zvláštní povodní na vodním díle IV. kategorie (respektive vodních dílech, které nepodléhají technicko-bezpečnostnímu dohledu).

Přirozená povodeň

Zvláštní povodeň

8. Přirozené povodně

Pravděpodobnost vzniku tohoto druhu MU pro území kraje je vysoká, a to zejména vlivem geomorfologie terénu a z toho vyplývajících hydrologických poměrů. Území kraje je téměř zcela odvodňováno pouze řekou Moravou a jejími přítoky, z nichž nejdůležitější jsou Dyje, Svratka, Jihlava. Množství vody je ovlivněno i přítoky z okolních krajů (Vysočina, Pardubický, Olomoucký, Zlínský), kde významnou roli hrají zejména vydatné srážky (resp. jarní tání) v oblasti Českomoravské vrchoviny, Jeseníků, Beskyd, Hostýnských vrchů a Bílých Karpat.

Míra rizika je střední, především vzhledem k časové prodlevě mezi vznikem mimořádné události a počátkem působení na území kraje (obvykle více než 24 hod. na přípravu). Riziko značných škod je také sníženo průběžnou dlouhodobou přípravou dotčených subjektů řešících mimořádnou událost a obecně velkými zkušenostmi s dopady a řešením tohoto druhu události v kraji.

Nejčastější výskyt přirozených povodních je na tocích, které nejsou regulovány významnými vodními díly (např. Morava, Svitava, Litava, Rokytná), resp. na horních tocích (Svratka nad VD Vír, Dyje nad VD Vranov, Křetínka nad VD Letovice), nebo na tocích, jejichž délka a množství přítoků vliv vodního díla na horním toku snižují (Oslava, Jevišovka, Svratka nad VD Brno, Kyjovka).

Přirozená povodeň

9. Epidemie

Epidemií se rozumí takový výskyt infekčního onemocnění, kdy se v místní a časové souvislosti (tj. ve stejné lokalitě a v přibližně stejném čase) zvýší nemocnost tímto onemocněním nad hranici obvyklou v dané lokalitě a v daném období. V České republice je možný výskyt epidemií infekcí, které se v Evropě vyskytují v populaci, která není proti takovéto infekci odolná (např. není proti ní proočkována) nebo v případě infekcí, jejichž výskyt je pro ČR neobvyklý, pokud by došlo k importu a úmyslnému nebo i neúmyslnému šíření (např. hemoragické horečky). Epidemie má za následek ohrožení životů a zdraví osob. Závisí na druhu infekce (úmrtnost 10-80 %), rychlosti šíření a možnostem epidemii čelit.

Epidemie

10. Epizootie

Epizootií se rozumí hromadné nákazy zvířat (např. ptačí chřipka, BSE, slintavka, kulhavka a další). Rychlost vzniku a rozšíření nákazy je závislá na vlastnostech původce nebezpečné nákazy, způsobu přenosu původce, včasnosti diagnostiky, rychlosti přijetí a plnění mimořádných veterinárních opatření a na zemědělské charakteristice okolí ohniska nákazy.

Přímé ohrožení životů a zdraví osob nehrozí (pouze v ojedinělých případech). Dopady pocítí chovatelé zvířat, kteří utracením / uhynutím především chovných zvířat přijdou o zisk.

Epizootie

2. Mimořádné události způsobené civilizačními vlivy

1. Zvláštní povodně

Zvláštní povodní se rozumí porucha vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení nebo nouzové řešení kritické situace na vodním díle). Dopady by byly katastrofální (úmrtí a zranění velkého počtu osob, pokud se nestačily včas evakuovat, a jejich obtížné vyhledávání, zničení nebo silné poškození veškerého majetku, budov, výrobních kapacit a infrastruktury na postiženém území a další). V Jihomoravském kraji představují hrozbu vodní díla Nové Mlýny, Boskovice, Letovice, Brno, Opatovice, Oleksovice, Jevišovice, Vranov, Těšetice, Výrovice, Znojmo a vodní díla Vír, Dalešice, Mohelno, Mostiště, Koryčany a Osvětimany, nacházející se na území sousedních krajů, důsledkem jejichž narušení by byly ohroženy i obce na jižní Moravě.

Zvláštní povodeň

2. Radiační havárie

Radiační havárií se rozumí událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob a jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí. V souladu s touto definicí se plánují a připravují neodkladná ochranná opatření pro ta jaderná zařízení, kde je stanovena zóna havarijního plánování. V České republice se toto týká pouze jaderných elektráren Temelín (Jihočeský kraj) a Dukovany (Kraj Vysočina). Pro Jihomoravský kraj představuje toto nebezpečí zejména jaderná elektrárna Dukovany, jejíž zóna havarijního plánování zasahuje i na území našeho kraje. Obyvatelé v zóně havarijního plánování (kruh s 20 km poloměrem se středem v JE Dukovany) jsou poučeni, jak se mají v případě vzniku radiační havárie zachovat.

Radiační nehoda a havárie

3. Únik nebezpečné látky

Únik nebezpečných látek může nastat u všech objektů, které nebezpečné látky vyrábí, skladují nebo s nimi jinak manipulují (čerpací stanice PHM, sklady maziv a paliv, objekty zařazené do skupiny „A“, „B“ dle zákona o prevenci závažných haváriích, resp. objekty s podlimitním množstvím nebezpečné látky, avšak lze u nich předpokládat dopad na obyvatelstvo v okolí – např. chladírny). K úniku může dojít také při přepravě nebezpečné látky.

Konkrétní údaje o umístění objektů s nebezpečnými látkami (vč. množství látek) je uvedeno v sekci „Zdroje ohrožení“ portálu KRIZPORT. U vybraných objektů jsou v sekci „Mapy“ k dispozici zóny havarijního plánování, resp. zóny ohrožení. Z hlediska úniku nebezpečných látek při přepravě jsou rizikové především všechny hlavní silniční a železniční tahy v kraji, vč. významných železničních stanic (z důvodu odstavení a manipulace s náklady).

Únik toxických látek - výroba

Havarijní znečištění vod - únik ropných produktů

4. Destrukce budovy

Konkrétní místo možné destrukce budov nelze stanovit. Potencionálně ohroženy mohou být všechny stavby pro trvalé bydlení i přechodné ubytování s nejhoršími následky především u sídlišť ve městech, hromadné zástavby v obcích a u výškových budov. Lze předpokládat, že uvedený typ havárie by měl převážně lokální charakter. Plošná destrukce většího komplexu budov by mohla vzniknout výjimečně jako následek povodní, rozsáhlých požárů, příp. velmi nepravděpodobného zemětřesení. Tento druh mimořádné události vzniká většinou jako důsledek selhání lidského faktoru, technické závady (projekční, stavební, rozvod plynu), živelní pohromy, případně teroristického útoku.

Z hlediska technické havárie jsou nejvíce ohroženy starší vícepodlažní budovy s rozvody plynu, případně narušenou statikou vlivem stáří či použitého stavebního materiálu. Z hlediska terorismu mohou být potenciálními cíli budovy orgánů veřejné správy a další objekty zejména v Brně, kde se shromažďuje velký počet osob (nákupní centra, výškové kancelářské budovy, sportovní zařízení a dopravní uzly).

Destrukce budovy

Zemětřesení 

5. Požár budovy

Nejrizikovějšími objekty jsou všechny vysokopodlažní stavby pro trvalé bydlení, přechodné ubytování (hotely) a komerčně využívané (kanceláře, apod.), zejména ve velkých městech, průmyslové zóny, skladové areály a dále výrobní objekty zařazené do vyšší kategorie požárního nebezpečí.

Příčinou vzniku požáru mohou být výbuch plynu, jiná technická závada, např. zkrat v elektrických obvodech, nedodržení zásad bezpečnosti (údržba, opravy, zaměstnanci, bydlící), dětské hry bez dozoru (u obytných objektů) a nedodržení technologie výroby, porušení zásad bezpečnosti práce, technická závada na výrobním zařízení, jako důsledek jiné mimořádné události (u výrobních objektů). Častou příčinou je také úmyslné založení.

Požár - obytná budova

6. Terorismus

Terorismus není fenoménem poslední doby, ale v současnosti dochází k jeho rychlé globalizaci a nabývá fanatických forem. Jestliže ještě relativně nedávno byly cíle teroristických útoků lokalizovány jen do několika málo oblastí světa, dnes je zřejmé, že k teroristickému útoku může dojít kdekoliv a kdykoliv.

Hrozba terorismu je zcela reálná, pravděpodobnost teroristického útoku na území našeho kraje je malá. Předpokládaná místa nejpravděpodobnějšího ohrožení jsou místa a prostory s velkým soustředěním obyvatelstva, např. sportovní a kulturní akce, velká nákupní centra, nádraží, velké hotely, apod., budovy orgánů veřejné správy, zejména s republikovou působností, samosprávy, soudy, významné objekty infrastruktury (vodárenská zařízení, rozvodny a vedení el. energie, plynárenská zařízení, apod.), letecká doprava.

Terorismus